Červen 2008

Co se šustlo v naší škole v květnu 2008

Jak jsme se vydali po stopách klecanské sovy

V sobotu 17. května 2008 uspořádala naše škola pro děti, jejich rodiče a širokou veřejnost již druhý ročník turistického „Pochodu za sovičkou“, letos pod názvem „Po stopách klecanské sovy“. A nebyl to pochod po stopách pouze jedné sovy, té, kterou má naše škola ve znaku, ale po stopách hned osmi skutečných živých sov. Při letošním ročníku pochodu proto museli všichni účastníci prokázat své znalosti o našich sovách na všech osmi kontrolních stanovištích. Každý účastník si také mohl předem vybrat z pěti nabízených tras od 3,5 km do 9 km.

V sobotu ráno jsme se po večerní silné bouřce probudili do slunečného a teplého dne. Počasí nám opravdu přálo a vydrželo příjemné až do večera. Již před osmou hodinou přišli nadšení sportovci-turisté na místo startu do školy v Klecanech, na start ke škole v Řeži, ke škole ve Zdibech, do Větrušic i do Klecánek. Pečlivě si nastudovali trasu podle mapky, kterou obdrželi na startu. Děti dostaly pracovní list, do kterého během pochodu sbíraly razítka za splněné úkoly na „sovích“ stanovištích. A někdy nebylo opravdu snadné takové razítko získat. Víte například, čím se živí sýček obecný? Nebo, která z našich sov je nejmenší či největší? Která loví i ve dne? Která sovička odlétá do teplých krajin? A která sova žije tady u nás, v Klecanech?

Nakonec do cíle v areálu naší školy úspěšně se všemi razítky dorazilo všech 183 účastníků pochodu, z toho 103 dětí. Každý znavený turista obdržel diplom za zdolané kilometry, posilující perníkovou sovičku a drobné „soví“ dárky. Ve školní jídelně se všichni občerstvili výbornými kuřecími stehýnky a také se zde potěšili velice zdařilými výtvarnými pracemi žáků na velké soví výstavě, která byla završením celoškolní výtvarné soutěže „Portréty našich sov“.

Hlavní odměna však čekala na děti i dospělé venku, v areálu školy. Čekaly tam na ně živé sovy, které přivezl pan Procházka a slečna Kolomazníková ze Společnosti na ochranu dravců a sov – Merlin. Děti si tak mohly pohladit skutečnou sovu pálenou, kalouse ušatého i puštíka obecného a jejich ochmýřená mláďata. Viděli, jak maličká sovička je výreček malý a naopak jak mohutná a respekt vzbuzující je sovice sněžní a výr velký.

Ke spokojenosti všech návštěvníků přispělo 32 pořadatelů, a to nejen z řad pedagogů a zaměstnanců naší školy, ale i jejich rodinní příslušníci a další ochotní dobrovolníci. Učitelé připravili turistické trasy a „soví“ program. Výborné občerstvení a perníkové sovičky přichystaly milé paní kuchařky ze školní jídelny. Technicky vše zajistil zručný pan školník. Zajímavé ceny by se neobešly bez štědrých sponzorů. Odznáčky se znakem naší školy věnovala firma Fiala & Šebek s.r.o.. Velká soví pexesa a knižní záložky s obrázky sov věnovala paní Veronika Voldřichová ze Sdružení pro ekologickou výchovu - Ornita.

Velmi děkujeme obecnímu úřadu Klecany, v čele s panem starostou Kurhajcem, za finanční podporu a propagaci sobotní akce.
Děkujeme všem, kteří se pochodu "Po stopách klecanské sovy" zúčastnili, a doufáme, že společně s námi strávili příjemné sobotní dopoledne, na které budou rádi vzpomínat, stejně jako my. 
                                                                                                                                                      Kateřina Rychlá

Odpoledne ve školním areálu

Po stopách klecanské sovy došli účastníci pochodu během dopoledne až do cíle do areálu základní školy. Po občerstvení a ukázce sov pokračoval odpolední program sobotní akce turnajem v petanque a podvečerním táborákem. K tomu všemu nám hrála pohodová kapela Druhej dotek oblíbené šlágry různých interpretů. Do turnaje v petanque se přihlásilo celkem 16 dvojic. Vyhrát však mohla jen jediná. Když uvážíme, že mnoho účastníků hrálo tuto podivnou hru s lesklými koulemi poprvé, byl celkový turnaj celkem úspěšný. Na čtvrtém místě se umístila s bramborovou medailí paní učitelka Alena Bláhová s Pavlou Suchánkovou, kterou pak vystřídala v průběhu hry její kamarádka Bára. Třetí místo obsadili Patrik Dupaux a Filip Khunt, druhé místo Martin Švec a Michal Pospíšil a první místo manželé Dupaux. Velmi milé od vítězů bylo, že hlavní výhru – velkou sadu petanque, věnovali Martinovi a Michalovi, kteří se umístili na druhém místě s výhrou malé sady. Tak mohou mít alespoň každý svůj petanque a začít trénovat na příští rok. Paní Depaux měla čest slavnostně zapálit oheň, a pak se všichni, kteří měli štěstí a ukořistili si špekáček, pustili do opékání. Posezení u táboráku příjemně zpestřoval hudebním doprovodem na kytaru pan učitel Rychlý. Poslední návštěvníky od ohně vyhnal až večerní déšť. I odpolední a podvečerní akce se nám vydařila, počasí přálo a lidé se dobře bavili. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří vydrželi až do večerních hodin a naplnili školní areál i v sobotu odpoledne příjemnou náladou. Poděkování posílám také panu školníkovi za pomoc při přípravách, kapele Druhej dotek za dobry zvuk a zpěv a všem svým kolegům a kolegyním, bez nichž by nebylo možné tuto akci nejen zorganizovat ale i realizovat. Těším se, že se potkáme na třetím ročníku, a ty, co ještě nebyli, srdečně zvu, ať se přijdou podívat.
                                                                                                                                               Alena Dočkalová

Celoškolní výtvarná soutěž „Portréty našich sov“ aneb „Ohrožené královny noci“

Na začátku měsíce dubna jsme pro žáky naší školy vyhlásili výtvarnou soutěž na téma „Portréty našich sov“. Téma by se mohlo zdát neobvyklé. Proč zrovna „naše sovy“?

Vysvětlení je prosté. Naše škola má již třetím rokem ve znaku sovu. Nabízí se otázky. Znají děti naše sovy? Rozeznají jednu od druhé? A co vědí o způsobu jejich života? Výtvarná soutěž se stala doplňkem k tematické výuce, která po celé letošní jaro prolínala všemi předměty. Ve všech ročnících se žáci se svými učiteli pustili do sbírání poznatků o našich sovách. A to nejenom v předmětech přírodopisných. „Soví téma“ se objevovalo také v českém jazyce, matematice nebo ICT. V sobotu 17. května bylo završeno ukázkou živých sov v areálu školy v rámci turistického pochodu „Po stopách klecanské sovy“.

Soutěž probíhala v rámci výtvarné výchovy. Žáci zhotovili portréty těchto druhů sov - sovy pálené, výra velkého, puštíka obecného, kalouse ušatého, výrečka malého, sýčka obecného a kulíška nejmenšího. A protože jsou všichni velmi šikovní a pracovali velice pečlivě, bylo opravdu těžké vybrat mezi obrázky ty „nejzdařilejší“. Do finále postoupilo 67 prací a navíc bylo uděleno 30 čestných uznání.

V anonymní anketě, ve které hlasovali všichni naši žáci i zaměstnanci školy, získaly nejvíce hlasů tyto práce. Všem srdečně blahopřejeme!

Výsledková listina výtvarné soutěže
Do hlasovací schránky bylo odevzdáno 185 hlasovacích lístků.

Sova pálená:
1. místo - Nikola Vilímová ze 7.A (135 hlasů)
2. místo - Tomáš David z 8.A (11 hlasů)
3. místo - Veronika Holubová z dys.třídy (10 hlasů) - Adéla Kubíčková ze 4.A (10 hlasů)

Výr velký:
1. místo - Miriam Vavrušová z 9.A (79 hlasů)
2. místo - Markéta Knorová ze 6.A (36 hlasů)
3. místo - David Jeřábek ze 7.A (19 hlasů)

Puštík obecný:
1. místo - Kateřina Nejedlá ze 7.A (135 hlasů)
2. místo - Eliška Lemberková ze 3.A (8 hlasů) - Anežka Nováková z 5.A (8 hlasů)
3. místo - Kristýna Poláková ze 6.A (7 hlasů) - Pavla Brožová z 8.A (7 hlasů)

Kalous ušatý:
1. místo - Martin Švec z 5.A (82 hlasů)
2. místo - Denisa Venturová ze 6.A (33 hlasů)
3. místo - Michaela Savková ze 7.A (31 hlasů)

Výreček malý:
1. místo - Kristýna Bukovská ze 6.A (87 hlasů)
2. místo - Karel Meduna ze 7.A (43 hlasů)
3. místo - Filip Damek ze 4.A (18 hlasů) - Katka Mervartová ze 3.A (18 hlasů)

Kulíšek nejmenší:
1. místo - Nikola Vilímová ze 7.A (125 hlasů)
2. místo - Kristýna Bukovská ze 6.A (21 hlasů)
3. místo - Adam Šebek ze 3.A (11 hlasů)

Sýček obecný:
1. místo - Barbora Kubištová ze 4.A (67 hlasů)
2. místo - Lucie Podratzká z 1.B (28 hlasů)
3. místo - Michal Baňas ze 7.A (23 hlasů)

Nejvyšší počet hlasů, a to 135, získala sova pálená od Nikoly Vilímové ze 7.A a puštík obecný od Kateřiny Nejedlé ze 7.A !!!

Všechny práce jsou umístěny v naší školní jídelně. Výstavka je doplněna velice pěknými obrázky i obrazy sov dětí z mateřské školky. Pokud budete mít cestu kolem, přijďte se na „soví výstavu“ podívat. Obrázky dětí zde budou vystaveny do konce školního roku.
                                                                                                                                          Kateřina Rychlá

Klapka - jedeme ...

Jako ve filmu jsme si připadali na exkurzi v České televizi. Na Kavčí hory jsme se vydali v úterý 6. května 2008 s devátou třídou. Nejprve jsem shlédli dokument o naší veřejnoprávní televizi a místu, kde se nachází její studia, technické zázemí, maskérny a kostymérny, zpravodajství a další zařízení. Film se promítal ve studiu, kde se mimo jiné natáčejí Úsměvy Jaromíra Hanzlíka. Pak začala prohlídka části, kde se natáčí zábavné pořady ČT. Měli jsme štěstí a mohli se podívat na část natáčení Kouzelné školky, kde se paní Hlaváčová snažila napodobit plavání v akváriu. Prohlídku nám zpříjemňoval velmi sympatický a trpělivý pan průvodce, který nám řekl mnoho zajímavých informací o současné televizi i její historii. Nakonec přišla třešnička na dortu. V jednom starém televizním studiu se mohl každý postavit za kameru a zkusit si natáčení, nebo posadit na trůn, zašermovat si v plné výzbroji, či vyzkoušet nějakou tu pěknou paruku. Tady jsme se opravdu vydováděli. Na to se můžete sami podívat na fotkách v deníku deváté třídy na http://zsms.klecany.cz/obsah/denik-9-a-39.html

Dědeček automobil

Nejen kluci, ale i holky z osmičky a devítky, mohli obdivovat prapradědečky a prababičky našich Škodovek. Společně jsme se vypravili 29. dubna 2008 na exkurzi do Mladé Boleslavi s cestovní kanceláří CK2. Cestu tam si osazenstvo autobusu krátilo soutěží o dopravních značkách. Prvním bodem programu byla návštěva provozu mladoboleslavské automobilky. Platí zde velmi přísná bezpečnostní pravidla, a tak nás v továrně doprovázeli tři průvodci. Chodit jsme mohli pouze po vyznačených chodníčcích. Projeli jsme s autobusem celý areál automobilky a byli se podívat nejprve v "motorárně", a pak na lince, kde se do aut na zakázku montovalo příslušenství dle přání zákazníka. Výjimkou nebylo přidávání volantu na pravou stranu. Mnoho vyrobených škodovek se totiž vyváží na britské ostrovy. Bylo to velmi zajímavé. Auta se pohybovala halou oválného tvaru rychlostí jedné úpravy za dvě minuty. Poté jsme se vydali do muzea předchůdců dnešních Felicií, Fábií a Oktávek. Parkují zde skutečné veteránské skvosty. Od kostitřasů, přes závodní modely až k oblíbenému vozu Klementa Gottwalda. Bylo se skutečně čím kochat.
                                                                                                                                Mgr. Alena Dočkalová

NOTA D

Stejně jako v loňském roce jsme se i letos 7. května zúčastnili soutěže v sólovém zpěvu Nota D na Gymnáziu v Kralupech nad Vltavou. Protože většina dětí z 2.stupně byla v tomto termínu na škole v přírodě a Bára Pleskotová, největší želízko do ohně, byla nemocná, neobsadili jsme naši kategorii v plném počtu. A tak barvy naší školy hájila jen Hanka Majerová ze 6. třídy, která okouzlila porotu svým něžným hláskem a vybojovala 3. místo, a výpravu posílil i náš bývalý žák Honza Sekula, který si v kategorii středoškoláků vyzpíval 1. místo. Oběma srdečně blahopřejeme.
                                                                                                                             Mgr. Dagmar Rauschová

ADVENTURE

,, Od čeho máš prosím tě tu modřinu na ruce?“ tázali se mě všímaví lidé v průběhu minulého týdne a představovali si, kterak jsem byla napadena pomstychtivým žákem, rozlíceným kolegou, či něco obdobně veselého. Abych předešla těmto a podobným dohadům, vysvětlím vám, co se přihodilo. Přihodilo se vlastně to, že jsem byla od 5. do 9. května s osmáky, sedmáky, šesťáky a jejich učitelkami na škole v přírodě v rekreačním středisku Březová. A nebyla to obyčejná škola v přírodě. Ihned po příjezdu do Březové nás ohromil pohled na vysokolanové centrum stojící uprostřed areálu, kde se zmítalo několik zoufalců ve snaze dostat se na místo, odkud se vydali na jednu z tras. Někteří z nás se přestali škodolibě usmívat , když jim bylo vysvětleno, že na tyto lanové speciality, vytvořené ve výšce cca 7 m , polezou také. Kromě této atrakce jsme v průběhu následujících dnů absolvovali ještě nízkolanové centrum, rambodráhu, lezeckou stěnu, skok do prázdna, střelbu ze vzduchovky, střelbu z luku, plavbu na raftech, démonickou lanovku, noční hru, orientační závod, paintball, airsoft a spoustu dalších her na louce a v lese . A to vše pod dohledem skvělých a zkušených instruktorů, či instruktorek.Tento program pořadatelé nazývají ADVENTURE.

Protože jsem chtěla vyzkoušet vše, šla jsem i do paintballu. V průběhu akce jsem si uvědomila, že tato hra ,,Oddělej svého pedagoga“ bude patřit k nejúspěšnějším. Tak už se mě prosím vás neptejte, proč mám tu modřinu. Modřina se určitě za pár dnů vytratí, ale vzpomínky na skvěle a jinak strávenou školu v přírodě nám naštěstí zůstanou. Protože se většině z nás na Březové líbilo, uvažujeme o tom, že se na místo činu příští školní rok opět vrátíme.
                                                                                                                           Eva Staňková - třídní učitelka 8.A

 






E-letter

Pokud chcete dostávat pravidelně novinky z MÚ Klecany a ZS a MS Klecany, zadejte výše Vaší e-mailovou adresu.



inzerce
partnerská škola nakladatelsví Fraus