Kontaktní informace
Základní škola a Mateřská škola
Klecany 375
250 67 Klecany

Ředitel školy:
Mgr. Vladimír Lacina
e-mail: lacina@zsms.klecany.cz
mob.: 773 482 483

tel., fax: 284 892 914
fax: 284 892 914
kancelář mob.: 773 482 484
e-mail: zsklecany@klecany.cz

Školní jídelna:
tel.: 284 892 915
email: jidelna@klecany.cz

Mateřská škola:
tel.: 284 890 631
e-mail: msklecany@klecany.cz

Školská rada:
email: skolskarada@klecany.cz

Cesta ke chlebu

Ve středu 27.února 2008  celá naše třída vyrazila brzy ráno na výlet do Toulcova dvora. Nebyl to výlet pouze za zábavou, ale také za poznáním. Jak dlouhá vede cesta ke chlebu? Co vše musí člověk udělat pro to, aby z pícky mohl vytáhnout čerstvě upečený chleba? Většinu odpovědí na tyto a mnohé další otázky děti našly právě tady, v útulné světničce v Toulcově dvoře v programu Cesta ke chlebu.

Programem děti provedla velice milá a příjemná slečna lektorka. Po celé tři hodiny, které program trval, děti pracovaly s velikým zájmem a chutí. Naučily se rozeznat druhy obilí i druhy mouky. Zrno samy rozemlely na mlýnku, mouku prosily a připravily těsto. Z těsta uhnětly malé chlebíčky, potřely je vodou, posypaly kmínem nebo mákem a daly péci.

Čekání na upečené chlebíčky si děti ukrátily návštěvou špýcharu, kde si na chvíli vypůjčily cepy, aby si vzápětí samy vyzkoušely těžkou práci mlatců. Pomáhaly si písničkou ze známé pohádky:

"Dnes je žito cepem bito,
je to třeba, bude chleba."

A chleba opravdu byl!  A jak voněl!  Jak by ne, vždyť byl  NÁŠ !!!

                                                                                             
   
   
  
   
  
   
   
   
   
   
   
     
     
     
     
     
     
     
                                                              

Samostatná slohová práce Adama Šebka, 29.2.2008:

Cesta ke chlebu
Jednoho krásného dne, 27.2., jsme jeli do Toulcova dvora na program Cesta ke chlebu. Chtěli jsme si vyzkoušet, jak se peče chleba a tak se jelo. Na zastávce jsme nastoupili do autobusu a jeli jsme na metro. V metru jsme se málem neudrželi na nohou, když vlak zastavil. Na zastávce Opatov jsme vystoupili a čekali na autobus 177. Ten nás dovezl přímo na Toulcův dvůr.
Na dvorku jsme se nasvačili a paní učitelka nás seznámila s paní lektorkou Martinou. V klubovně jsme začali program. Martina nám dala kolovat kávovinu z žita a semínka ječmene. To jsme poznávali podle čichu. Ve čtyřech skupinách jsme měli mlýnky, kterými jsme drtili buď pšenici nebo žito. To byla taková tíha, že z nás div nestříkal pot a proto nám pomáhal pan učitel. Tentokrát se dal kolovat kvásek a ten strašně smrděl. Byl tekutý a tak ho Martina vylila do mouky, kterou jsme umleli a přesypali. Mouku jsme také míchali s jinými druhy.
Cestu ke chlebu jsme si lépe znázornili na kartičkách, jak se pracuje od jara do zimy na poli. Chvíli to trvalo, než se rozhodlo, kam co dát, ale nakonec jsme se rozhodli. Pak se nakynuté těsto rozřezalo a začalo se válet. To nás náramně bavilo, protože jsme si museli namazat ruce moukou, a když se ta mouka vypotřebovala, tak se nám to lepilo na ruce.
Po legračním válení nastala chvíle, na kterou jsem se těšil nejvíc. Šli jsme do nejstarší budovy Toulcova dvora, do sýpky. Tam jsme mluvili naopak my, protože tam byly věci a my jsme je museli poznat. Pak nám Martina dala cepy a někteří kluci vzali plachtu s obilím. Došli jsme na malý dvorek, kde kluci tu plachtu rozevřeli. Martina nám ukázala, jak se s tím pracuje a říkali jsme básničku. Děti, které měly cep, tak ty ho začaly mlátit: "Dnes je žito cepem bito, bude chleba, je ho třeba." Konec byl jako vždy. Chlebíček krásně upečený a my v nejlepší náladě. Kdyby se tento program známkoval, byly by to asi samé jedničky.
Zpáteční cesta byla jako ta první. A kdyby jste chtěli vědět, jak to bylo zpátky, tak si přečtěte znovu, jak to bylo cestou tam. S pozdravem Adam.
                                                                           1*






 






E-letter

Pokud chcete dostávat pravidelně novinky z MÚ Klecany a ZS a MS Klecany, zadejte výše Vaší e-mailovou adresu.



inzerce
partnerská škola nakladatelsví Fraus